Dřevorubec roku 2019

Adršpach

Je dobojováno, ceny rozdány.

19. ledna se opět v Adršpachu sešla parta profíků i amatérů připravená poměřit síly v čistě pracovních disciplínách. Otočení řetězu a lišty na pile s následným kontrolním řezem, nakládka deseti metrových polen na traktorovou vlečku na čas to jsou základní dvě kola po kterých se snižuje počet startujících na párových 24. Následuje odvětvování kmene s měřením délky pásmem a začelením, následné otočení s dokončením odvětvení, změření středového průměru dle "Doporučených pravidel pro měření LČR s.p." a popis zjištěných hodnot. To je další síto startujících na 20. Přesekání volně ležícího metrového polena vlastní sekerou je pak po sečtení bodů posledním výběrem ze kterého se pět nejlepších přesune na horní plošinu k již připraveným zapuštěným kmenům, kde si v obráceném pořadí každý zvolí umístění

kolíku na který se bude snažit kmen skácet. Předepsán je dovolený technologický postup, tedy směrový zásek, nedořez, nebo také bezpečnostní lišta a hlavní řez. Také použití přetláčecí lopatky je dáno pravidly.

Asi nadšené vyprávění Jardy Houhy a dalších pravidelných startujících, účastníků mistrovství republiky, "Poháru VLS" přivedlo na Adršpašské parkoviště Petra Kodada a ten nezaváhal. Nejen, že poprvé sebral vítězství Broumovákům, ale odváží ho i z východu čech do Strachovic u Tachova. Trošku ho zaskočilo nakládání polen, také odvětvování s kompletním měřením jako v práci mělo mušky, ale jinak impozantní výsledek (1,7,6,3,1).

Nejspíš si tak Jarda Houha "pořídil" objednávku na trvalé druhé místo, protože nebýt chyby hned v první disciplíně, měl letos nakročeno na nejvyšší příčku (12,1,2,6,2). Vítězství by se tak jen přesunulo na Semilsko. Jarda si je ale nejspíš vědom své výšky a nechtěl dělat řediteli problémy při předávání cen.

Jakub Vajda opět nakácel stromy na výrobu kmenů pro závěrečnou diciplínu i odvětvování, ze stupňů vítězů sice neodešel, ale přesunul se z nejvyššího na ten nejnižší. I když ani on až do odvětvování neztrácel naději, že titul zůstane doma i po čtvrté (5,3,11,4,3).

On ani čtvrtý Josef Mikulenták nebyl bez naděje (4,14,3,2,4), a ukázal že startovní číslo 13 nemusí nutně znamenat smůlu.

Jako již delší dobu přijela parta Eurojacku okolo bratrů Šerých a i když tentokrát díky promrzlému dřevu více vyráběla ze závodních seker tréninkové, zapojili i ředitele Pavla Cohlu do ukázek svých disciplín.